Legendy

Legendy spojené s lebkou, která vřeští, mají podobný základ: strašlivý mord, tragická smrt nebo nevysvětlitelné úmrtí a následné pohřbení bez příslušného ceremoniálu nebo v podmínkách, které nesplnily poslední vůli zemřelého. Takže po uložení mrtvého do hrobu slýchali lidé jak se odtud ozývají skřeky, mrtvý byl následně exhumován a jeho tělo zkoumáno. Někdo si vzal domů lebku, a začaly se dít strašidelné věci… Crawford se inspiroval konkrétními dvěma legendami.

Burton Agnes Hall

První z nich se začala vyprávět na počátku 19. století a byla spojována se sídlem v Bettiscombe, jehož vlastníkem byl kdysi John Frederick Pinney. Ten si v 17. století přivezl z Karibiku otroka, který onemocněl tuberkulózou a měl poslední přání, aby jeho tělo bylo odvezeno zpět na Jamajku, jinak stihne pána a jeho dům kletba. Pán nad tímto přáním mávl rukou a mrtvolu pohřbil na místním hřbitově. Od té doby prý vesnici pronásledovaly nejrůznější pohromy, z hrobu se ozývaly hrozivé zvuky a v domě se děly nevysvětlitelné věci. A tak byl nakonec nešťastný otrok exhumován a přenesen zpět do domu. Zbyla z něj jen vysušená lebka. Pokud jde o Bettiscombskou legendu, podle vědeckých zkoumání v 60. letech minulého století se zjistilo, že patřila mladé bílé ženě, které bylo něco přes dvacet let. Je tedy možné, že tu nešlo o otroka z Karibiku, ale o mladou ženu, která údajně utekla s bratrem někdejšího majitele domu.

Druhá z legend se dodnes vypráví v sídle Burton Agnes v Yorkshire Wolds. Jde o nádherný alžbětinský dům, který byl postaven v letech 1601-1610 sirem Henrym Griffithem, a to jako dar pro svoji manželku Katherine Griffiths, známou spíše jako Annie a stejné označováno i ono sídlo v dnešní době. Annie sledovala stavbu svého domu a byla z něho nadšená. Nedokázala myslet na nic jiného než na svůj vysněný dům. Nikdy se ho ale nedočkala. Jednoho odpoledne, když se Annie rozhodla navštívit svoji přítelkyni, která žila ve domě vzdáleném necelý kilometr. Na cestě byla ale přepadena, okradena a těžce zraněna. V podvečerních hodinách byla nalezena rodinou a převezena do rozestavěného Burton Agnes. O několik hodin později svým zraněním podlehla. Jejím posledním přáním bylo, aby její část zůstala i po smrti v domě. „Chci tu zůstat tak dlouho, jak dlouho bude stát můj krásný dům.“ Prosila své sestry, aby ji po smrti byla odříznuta hlava a ta byla uchována v domě. Sestry přislíbily její přání vyplnit. Po její smrti však rodina tělo pohřbila na místním hřbitově. Od pohřbu se v domě děly děsivé věci. Po chodbách i v místnostech byl slyšet křik, police se třásly, obrazy padaly, vyděšená rodina popisovala jak vídají v noci postavu procházející se domem. Po několika dnech po domluvě s místním farářem byl hrob Annie otevřen a hlava byla přesunuta do domu. Podivnosti rázem ustaly. Jak ovšem hlava opustila, dům znovu nastaly. Rodina nechala hrob přemístit na zahradu domu, k ničemu to nebylo. Nakonec se rozhodla hlavu zazdít do jedné stěny v domě. Dodnes nikdo neví kde by hlava mohla být zazděna.

Pokud je legenda pravdivá, v domě se již nikdy nic nadpřirozeného či podivného nestalo, neboť hlava Annie je podle jejího posledního přání stále uvnitř a může tak dohlížet na svůj „vysněný dům.“